Strašně mě štve kolegyně v práci… 

″Strašně mě štve v práci kolegyně. Svou arogancí – a nejen tou – mi leze na nervy, chová se úplně nemožně. A tohle je na tom to roztomilé: přesto, že jí mám plné zuby, přesto, že denně vidím, jaká je to husa omezená, přesto mi poněkud vadí pomyšlení, že ani ona mě nemá ráda…″ Důvodů … Číst dál

Basketbalové koše

Vážená redakce, Reaguji na dopis odsuzující basketbalové koše na asfaltových hřištích mezi domy, kde mládež tlučením míčů o asfalt ruší noční klid pobouřeného pisatele. Ještě nedávno jsem pracovala v pedagogicko-psychologické poradně jako psycholožka. Kromě jiných klientů tam za mnou chodívali na kus řeči i pubertální kluci. S dětskou bezelstností mi vykládali o svých často velmi dospělých zkušenostech s nebezpečnými … Číst dál

Svého muže jsem si brala z velké lásky…

Svého muže jsem si brala z velké lásky. Už při svatbě jsem si slíbila, že se budu snažit, aby byl šťasten. A snažila jsem se. Měl doma zázemí, měl doma jistotu, věrnost, klid. Dělala jsem, co jsem mu na očích viděla. Vyrostl vedle mě z upozaděného kluka v sebevědomého, úspěšného muže, a já mu to … Číst dál

Mám strašně průměrný život

Mám strašně průměrný, nudný život. Pořád na něco čekám, že něco přijde, něco zajímavého; že něco dokážu, že dostanu šanci ukázat (snad i sám sobě), co ve mně je, a můj život bude mít jasný smysl, směr, důvod. Že pocítím opravdové štěstí, nebo cokoliv. A ono pořád nic. Říkám si – na co si stěžuju, … Číst dál

Můj syn je strašně nesmělý…

Můj syn je strašně nesmělý. Neumí se bránit, šlak by mě z něj trefil, když si zase nechá ve škole sníst svačinu. Zůstává celé dny doma u televize, nemá kamarády, ale nestěžuje si, tvrdí, že je takhle spokojený. Měl bych ho nechat být, když si nestěžuje? Těšilo by mě velice, kdyby byl víc do života… Je … Číst dál

Školní rok: večery pod lampou 

„No samozřejmě, samozřejmě…To ti to trvalo…,“ volá potěšený otec. „No a tohle: když máš pět pytlů obilí a jeden pytel stojí čtyři stovky, kolik bude stát těch pět pytlů? No kolik?“ Dítě neví. „Teď jsme to dělali!!“ ječí otec. „Teď! Teď jsem ti to vysvětloval! No co s tím musíš zase udělat?! No! Jako prve!“ Dítě neví. Co … Číst dál

Slovo psychologa do vlastních řad

aneb „Odborník to ví nejlépe…“ Neví. Nebo ví? Já, jakožto psycholog a autor článků a příruček o výchově, se sama sebe někdy ptám: Nejsme my psychologové a autoři článků a příruček o výchově ‘ňák moc chytrý´? Kde bereme tu odvahu, tu jistotu, se kterou tvrdíme, že to, o čem své čtenáře a klienty přesvědčujeme, je … Číst dál

Těžký život učitele

Tak vy jste psycholožka? – Ty já znám…, řekla mi jedna místní učitelka při mé odborné návštěvě opravené školy nedávno rozbombardovaného města v Bosně. Nějací psychologové na mně dělali před válkou nějaké pokusy, v psychologickém institutu. A bylo to hrozné! Ano?, špitla jsem. Domnívala jsem se, že si čerstvě po válce budeme povídat o jiných … Číst dál

A koukej to dojíst!

V kuchyni bylo dusno. Matka myla nádobí, slzy jí padaly do dřezu. Otec seděl mlčky za stolem a prohlížel si klouby na hřbetu ruky. Byly úplně bílé, jak je mačkal. Malý kluk seděl proti němu na židli a prohlížel si špičky bot. Taky neříkal nic – oběd, před kterým seděl, byl už dlouho úplně studený. … Číst dál

Když jeden z partnerů musí daleko dojíždět za prací

Odpovědi na otázky položené Novinkami.cz: „Obranné mechanismy“, tj. v tomto případě „mechanismy ochraňující vztah“, mohou být v každém vztahu; pokud znamenají například důvěru. A tady pozor: nejen důvěru v druhého, ale hlavně důvěru v sebe sama: jestliže si nevěřím, nevěřím ve svou vlastní hodnotu, jak v moji hodnotu může věřit partner? Jak ho může lákat vztah se člověkem, … Číst dál