Říkali vám, že podobně jako řetěz
Říkali vám,že podobně jako řetězjste i vy tak slabí,jak slabý je váš nejslabší článek.To je však jen poloviční pravda.Jste také tak silní,jak silný je váš nejsilnější článek.Posuzují-li vás podle vašeho nejmenšího skutku,je to jako by měřili sílu mořepodle křehkosti jeho pěny na vlnách.Soudí-li vás podle vašich neúspěchů,je to jako by vytýkali proměnlivost ročním dobám.…Jste také … Číst dál
Mohu mluvit o dobru ve vás
Mohu mluvit o dobru ve vás,ne však o zlu.Neboť co jiného je zlonež dobro trýzněné svým vlastním hladem a žízní? (Chalíl Džibrán – úryvek z promluvy O Dobru a zlu z knihy Prorok)
A hvězdář řekl:
A HVĚZDÁŘ ŘEKL:MISTŘE, CO NÁM POVÍŠ O ČASE? A Mustafa odpověděl: Chtěli byste měřit čas,jenž je bezměrný a neměřitelný.………Z času byste chtěli učinit proud,na jehož břehu byste sedělia pozorovali jeho tok. Avšak to, co je ve vás věčné,je si vědomo věčnosti životaa ví, že včerejšekje jen vzpomínkou dneškaa zítřekje snem dneška. A ví, že to, … Číst dál
Potom řekl učenec:
POTOM ŘEKL UČENEC:POVĚZ NÁM O MLUVENÍ. A on odpověděl: Mluvíte, když přestanete být v míru se svými myšlenkami.Když už déle neumíte prodlévat v samotě svého srdce,žijete na svých rtecha zvuk je vám rozptýlením a zábavou.A v mnohých vašich řečech je myšlení zpola zabito.Neboť myšlenka je pták prostoru,který v kleci slov může sice rozepnout křídla,ale létat … Číst dál
A znovu promluvila kněžka
A ZNOVU PROMLUVILA KNĚŽKA A ŘEKLA:PROMLUV K NÁM O ROZUMU A VÁŠNI. A Mustafa odvětil, řka: ……Váš rozum a vaše vášnějsou kormidlem a plachtami vaší duše,plující po moři.Urvou-li se vám plachty nebo kormidlo,budete se buď jen zmítat, hnáni větrem sem a tam,nebo se v bezvětří na širém moři zastavíte.Neboť rozum, vládne-li sám,je silou omezovací,a vášeň, … Číst dál
A co je strach z nedostatku
A co je strach z nedostatku než nedostatek sám?Není obava z žízně, když vaše studna je plná,žízní neuhasitelnou? (Chalíl Džibrán – z knihy Prorok – úryvky z promluvy O dávání)
Mustafa, vyvolený a milovaný
Mustafa, vyvolený a milovaný,který byl úsvitem svého vlastního dne,dvanáct let čekal ve městě Orfalu na loď,aby ho odvezla zpět na rodný ostrov.A v dvanáctém roce, sedmého dne měsíce sklizně jelúlu,vystoupil na horu za městskými hradbami a zíral na moře;a spatřil s mlhou připlouvat svou loď.Tehdy se otevřely dokořán brány jeho srdcea jeho radost se rozletěla … Číst dál
Pak pravila jedna z žen: Promluv k nám o bolesti
PAK PRAVILA JEDNA Z ŽEN:PROMLUV K NÁM O BOLESTI. A on řekl: Vaše bolest je praskáním skořepiny,která uzavírá vaše poznání.Tak jak musí prasknout pecka plodu,aby se jádro mohlo dostat na slunce,tak vy musíte poznat bolest. Kdybyste dokázali udržet svá srdce v údivu nad každodenními zázraky svého života,vaše bolestby se nezdála být méně hodná podivu než vaše radost;a … Číst dál
I pravil řečník:
I PRAVIL ŘEČNÍK:PROMLUV K NÁM O SVOBODĚ. A on odvětil: U městských bran a u vašich krbů jsem vás vidělvrhat se na zem a uctívat vlastní svobodua ponižovat se tak, jak to činí otroci před tyranem,kterého velebí, třebaže je zabíjí… A mé srdce krvácelo. Protože svobodni můžete být jen tehdy,když se vám i sama touha po hledání … Číst dál
