Psychologická a kineziologická ordinace

PhDr. Naďa Verecká

(navigace)

Můj muž tajně pije...

Přišla jsem na to, že můj muž tajně pije. Přede mnou si nikdy nedá ani pivo, dává si pozor, abych na to nepřišla, ale párkrát jsem ho přistihla, jak si dává panáka v hospodě, než zajde domů. Mám s ním o tom promluvit?

Leká mě to slovo tajně, to přistihla jsem ho a to nedá si přede mnou ani pivo.

Tady opravdu může být problém. Není vyloučeno, že se manžel (a i to by byla závažná věc) tak bojí domácího dusna (ať už ze zkušenosti s manželkou či s vlastními rodiči), že tají pro jistotu i jednoho panáka či pivo. Ale je taky možné, že už tuší, že jeho pití mu přerůstá přes hlavu, a doufá (dost možná marně), že to udrží pod kontrolou a z dohledu ženy, protože je to jeho věc, se kterou se musí vyrovnat sám.

Samozřejmě je velmi vhodné, ba nutné o tom s ním promluvit. Možná (a možná že ne – to právě musíte zjistit) to tak opravdu je, a v tom případě se to setsakra týká nejen jeho, ale vás i dětí, a manželovi je  třeba jasně říct, že to ovlivňuje celou rodinu a všem že to bere energii.

Musí být jasně řečeno, že celá rodina naléhavě potřebuje řešení situace; že situaci teď může řešit jedině manžel a vy že za ním budete stát a podpoříte ho, jak budete umět nejlíp, pokud to ovšem bude dřív, než jeho pití veškerou vaši podpůrnou sílu zcela vyčerpá.

Nejhorší (a přitom tak časté, protože relativně snadné) je přistoupit na odkládací hru stylu Vždyť se tolik neděje.

Právě touto hrou se ze zneužívání alkoholu během let dělá mocný člen rodiny; neviditelný, ale života velmi schopný parazit, o jehož přítomnosti v rodině  všichni vědí a všichni se mu opatrně vyhýbají a klopí oči, zatímco jeho moc je stále větší.

V takové situaci je třeba  nezávislá, odborná pomoc, aby se zneužívání alkoholu v domácnosti nezahnízdilo natrvalo a  všechny členy rodiny během let nevysálo.

Vnější, nezávislá pomoc je důležitá, protože když někdo v rodině zneužívá alkohol, vstupuje s tím do rodiny síla, cizím lidem těžko pochopitelná, která mění chování i uvažování všech jejích členů, i těch nejstřízlivějších.

Neviditelný parazit totiž rodinnou hru na nic se neděje co chvíli rád podpoří, protože mu dává čas k rozkvětu:

Do mozku ženy podsouvá věty stylu:

.

Do mozku muže  zase

.

A čas běží a parazit jen kvete a mohutní a rodina dělá věci, až se všichni nezúčastnění diví.

Že mu to trpí…, říkají sousedky o opilcově ženě, a nevědí přitom, jak je těžké potácet se mezi láskou (pokud zbyde), únavou až vyčerpáním, letitým zvykem, bezradností, strachem z nedostatku vlastních sil, ze samoty s dětmi a hrůzou z ještě horších možností.

Že se nestydí,odplivují si lidé nad opilcem potácejícím se každý den z hospody, a nevědí přitom, jaké to je nést to břemeno, s jehož tíží člověku napřed alkohol licoměrně pomáhal, než si mu taky přisedl na hřbet. Každý alkoholik má totiž skutečně důvod, proč se upíjí. Kdyby ho neměl, nedělal by to. Nikdo si jen tak z plezíru nedělá co chvíli ostudu mezi sousedy, neztrapňuje se před vlastními dětmi a neničí život sobě i rodině.

Nikdo nic takového neplánuje, nikdo původně nechce nikomu ublížit. Každý kdysi chtěl svůj život prožít co nejlépe a nejdůstojněji a s láskou zajistit svou rodinu, své děti.

Někdy to nevyjde. Ať už k tomu vedla jakákoliv bolest, je třeba uznat, že patří ke mně, a vzít za ni odpovědnost:

Piju – a musím z toho ven. Je to můj problém a já ho musím řešit.

Žiju s alkoholikem – a musím z toho ven. Je to můj problém a já ho musím řešit.

K tomu je však třeba velká odvaha. Ta se dostavuje často až až za cenu opravdu velké bolesti, když situace je už velmi vyhrocená. Někdy se nedostaví nikdy.

Bohužel člověk, který pije, se na záchrannou cestu může vydat ne dřív, než  opravdu uvěří, že má veliký problém. Aby na to přišel, je třeba mu to jasně dát najevo.

Je to těžké a je to teprv začátek. Držím palce.

V rubrice Osvětové články:

Slovo pro Tebe

Medica mente, non medicamentis!
(Ať léčí mysl, ne léky!)


Tyto stránky pro Vás vytvořili:

© 2015 Naďa Verecká;

webdesign Atelier GINGO